HISTORIE VYKOPÁVEK
C elá staletí žili lidé pod Vesuvem, kopali na vinohradech, obdělávali úrodná pole, starali se o svá hospodářství. Netušili, že několik metrů pod nimi odpočívá dávný svět . . .
OBJEVENÍ A POČÁTKY

Když roku 1594 italský inženýr a architekt Domenico Fontana zahajoval se svými kopáči práce na stavbě kanálu z řeky Sarno do přímořského městečka Torre dell’Annunziata, neměl ani tušení o historickém významu slavnostního výkopu. Neměl tušení, že městská zeď, zbytky domů, fresky, mince, nápisy a vše ostatní, co náhodou odkryli jeho kopáči, jsou antické Pompeje.

V roce 1738 se dostali na neapolský (a sicilský) trůn Bourboni. První z nich, pozdější španělský král Karel III., dal 30. března 1748 inženýrovi donu Roque Joachimu De Alcubierrovi, řediteli vykopávek v nedalekém Ercolanu, povolení k vykopávkám i v těchto místech. Ten má však za to, že se kope ve Stabiích.

Důkaz,že se jedná o Pompeje, byl nalezen teprve roku 1763. Tehdy Alcubierre a jeho pomocník objevili mezník s následujícím nápisem:

„Z pověření císaře Caesara Vespasiana Augusta tribun Titus Suedius Clemens obnovil, po prozkoumání důvodů a přeměření pozemků, městu Pompejím veřejná místa, která byla v držení soukromníků."

Téhož roku (1763) se stává hlavním kustodem všech starožitností Říma a okolí významný německý archeolog Johann Joachim Winckelmann. Bez ostychu prohlašoval, že Alcubierre rozumí antice, česky řečeno, „jako koza petrželi". A bohužel měl pravdu, neboť toto období patřilo v historii vykopávek k těm nejbarbarštějším.

Do té doby nejlepší časy pro archeologické práce nastaly, když na neapolský trůn usedl maršál Joachim Murat (1808). Jeho šestadvacetiletá manželka Karolina zvyšuje finanční podporu, takže francouzský architekt Charles François Mazois, který pod jejím patronátem řídí práce, může mít k dispozici téměř 700 lidí.

Roku 1814 Murat zastřelen. Přichází rok 1815 a s ním se vracejí do Neapole znovu Bourboni. Po zemi se šíří revoluční vlna, do jejíhož čela se dostane Giuseppe Garibaldi. Z jeho vůle je roku 1859 jmenován ředitelem muzeí a vykopávek Alexander M. Dumas. Ale nebyla to šťastná volba: Pompeje nejsou "tři mušketýři".

PLINIOVY ZÁŽITKY | OD FIORELLIHO K DNEŠKU

Copyright © Josef Fryš, 2000